Pokud máte nějaké postižení zraku jako třeba já, jistě jste zažili, že třeba jdete podél zdi a najednou někdo odněkud vyskočí chytne vás za ruku, někam vás odvede a vy ani nevíte kam. A když ten člověk, který vás vede neumí česky a vy neumíte jiným jazykem, je to docela problém. V takovém případě byste se měli obrátit na někoho, kdo je nablízku a pokud možno umí česky. Podobné problémy se vám mohou stávat i jinde, např. v metru nebo v autobuse. Také jsem zažil, že lidé nechápou ani to, že máte v ruce bílou hůl. Například vám stále lezou pod nohy, ale na to jsem si už zvykl. Lidi se nedokážou smířit ani s tím, že vám mluví mobilní telefon. S tím sem se setkal v autobuse při cestě domů. Když jsem si potřeboval něco zjistit, řidič autobusu hned začal nadávat, že to nebude poslouchat celou cestu. Já jsem to nijak neřešil a myslel jsem si svoje. Jenomže asi o 2 hodiny později jsem si přes GPS zjišťoval, kde jsem a reproduktor u telefonu jsem měl přikrytý rukou, takže jsem to stěží slyšel i já a tu se nějaký člověk ozval, že mi pan řidič jasně řekl, že ho nemám rušit. Tak jsem ten telefon vypnul a neměl jsem v úmyslu se tím problémem dále zabývat. Jenomže ten muž se znovu ozval, že tato generace už vůbec neví, jaké to je držet v ruce lopatu a že jen fetuje a neváží si starých lidí. Z toho plyne poučení: vy, kdož nevidíte, berte si s sebou sluchátka a takovýchto lidí si nevšímejte.
Jaroslav Nechanický