O historii gramofonu

 První kufříkový gramofon na kliku byl vyroben v roce 1915. Jeho důležitou součástí byla klika, která byla umístěna vždycky po pravé straně gramofonu. U ní byl držák, za který se mohl gramofon nést. Gramofon byl tedy přenosný. Dále měl gramofon kolo s filcem, na které se dávala gramofonová deska vyrobená ze šelaku. Šelak je křehká hmota, proto když deska spadla třeba na podlahu, mohla se rozbít až na čtyři kusy. Vzadu v gramofonu byla kulatá přenoska. První kufříkový gramofon vyrobený v roce 1915 měl zvukovou membránu ze slídy a hrál velmi nahlas. Zvuková membrána ze slídy se používala do roku 1920, pak se začal používat hedvábný papír, později povoskovaný papír a bakelit. To byly zvukové membrány, které už nehrály tak nahlas jako slída. V roce 1919 byl vyroben kufříkový gramofon na kliku od firmy Pekt.

Některé kufříkové gramofony na kliku se po roce 1920 vyráběly značkové. To byl třeba kufříkový gramofon od firmy Hist Masters Voice.

Od roku 1920 se začaly vyrábět první džezové šelakové desky. Tyto desky i kufříkové gramofony na kliku se vyráběly až do roku 1960. Pak začala éra elektrických gramofonů. Některé měly i značku Tesla Mc 40.

Od roku 1960 se začaly vyrábět vinylové gramofonové desky, které byly z drceného vinylu. Gramofony na elektriku se vyráběly až do roku 1970.

Od roku 2010 se začaly vyrábět tzv. retrogramofony.

Vypracoval Miloš Vacek, 10. ročník