Umějí sloni skákat?

Umějí sloni skákat?

1. Proč nosí nevidomí tmavé brýle?

Brailův ústav každoročně zveřejňuje seznam deseti nejpodivnějších otázek, jež mu lidé zasílají. Máme tu čest vám oznámit, že tato otázka se v roce 1993 ocitla na devátém místě (odkud vystrnadila otázku číslo 10: „Mohou se slepé děti smát?)“. V odpovědi Brailova ústavu je zdůrazněno, že většina lidí, kteří jsou považováni za nevidomé, má zbytky zraku.

Ne každý, koho zákon považuje za nevidomého, je zcela slepý. Více než sedmdesát pět procent nevidomých má alespoň zbytky zraku. Nevidomost je třeba chápat jako ztrátu zraku, ne nutně jako neschopnost vnímat světlo.

Alberta Orrová z Americké asociace nevidomých tuto informaci upřesňuje: „Mnozí lidé s poruchou zraku jsou velice citliví na ostré světlo či záři, a nosí proto sluneční brýle, aby snížili intenzitu světla dopadajícího na sítníci.“ Někteří slepci pak nosí černé brýle z estetických důvodů, protože mají pocit, že jejich oči nevypadají dobře. Poslední dobou mnoho nevidomých tmavé brýle odkládá, většina z nás si je však se ztrátou zraku podvědomě spojuje. Je tomu tak především proto, že mnozí slavní nevidomí lidé, například Stevie Wonder, černé brýle nosili a nosí dál. I to se však postupně mění – například nevidomý kytarista José Feliciáno při svém posledním televizním vystoupení brýle odložil, přestože ho osvětlovalo velké množství reflektorů

2 Co znamená ostrost zraku 20 / 20 či 20 / 40?

Ostrost zraku se udává pomocí dvou čísel, z nichž první je vždy 20. Toto číslo totiž vyjadřuje vzdálenost (ve stopách), v níž stojíme či sedíme od diagnostické tabule. Proč zrovna dvacet stop? Není to náhoda. Světelné paprsky jsou ve vzdálenosti zhruba šesti metrů (dvacet stop) od tabule rovnoběžné, díky čemuž je při pohledu na tabuli sval ovlivňující tvar čočky ve zdravém oku v relativně klidovém stavu. V ideálním případě tak probíhá oční test v těch nejpříznivějších podmínkách.

Druhé číslo vyjadřuje vzdálenost, z níž je zdravé oko schopno přečíst písmena na dané řádce. Na většině diagnostických tabulí odpovídá třetí řada odspoda právě ostrostí 20 / 20. Je – li váš zrak „v normě“, měli byste být schopni přečíst všechna písmena na této řádce. Vyšší číslo za lomítkem pak indikuje podprůměrný zrak. Označí – li oční lékař váš zrak zlomkem 20 / 50, znamená to, že písmena, jež dokážete rozeznat, by zdravé oko přečetlo z více než dvojnásobné vzdálenosti (tedy z padesáti stop, což odpovídá patnácti metrům). Dosáhnete – li naopak v testu ostrosti zraku nejlepšího možného výsledku, tedy 20 /10, znamená to, že vidíte i písmena, která by člověk se zrakem v normě přečetl pouze z poloviční vzdálenosti.

Při rozhovorech s očními lékaři se nám povedlo získat odpověď i na jednu z dalších otázek týkajících se testování zraku, které se nám vždy honily hlavou:nedokážeme – li přečíst jedno písmeno na řádce, počítá se nám tato řádka jako úspěšně zvládnutá? Ano, stačí bezpečně určit nadpoloviční většinu písmen v jedné řádce, abychom podstoupili dál. Kdyby tak učitelé ve škole známkovali stejně mírně!

. Kdo rozhodl, že největším písmenem nahoře na tabuli u očního lékaře bude E? A proč?

Byl to Hermann Snellen, nizozemský profesor oftalmologie, kdo v roce 1862 umístil písmeno E na vrchní příčku diagnostické tabule. Jeho první tabuli pro testování zraku sice vévodilo písmeno A, Snellen však rychle změnil názor a největším písmenem se navždy stalo E. Snellenn stanul v čele Nizozemské oční kliniky jako nástupce doktora Franse Cormelise Donderse, jenž byl v té době nejuznávanějším světovým odborníkem na geometrickou optiku. Snellen se snažil vyvinout univerzální test pro stanovení ostrosti zraku. Jeho cílem bylo zjistit, jakou nejmenší velikost zraku dokáže oko rozeznat se všemi detaily.

Dondersovy vzorce byly velice komplikované a zakládaly se na práci s třemi rovnoběžnými liniemi. Paralelním rovinám, jenž Donders zkoumal, odpovídá ze všech písmen jedině velké písmeno E.Vzhledem k tomu, že Donders vytvořil vzorec pro vnímání písmene E, vycházel Snellen při svých výpočtech právě z pátého písmene abecedy.

Tři vodorovné čáry jsou v písmeni E odděleny stejně velkými bílými mezerami. Poměr výšky a šířky všech písmen na původní Snellenově diagnostické tabuli byl jedna ku jedné a všechny mezery i nožičky písmen byly stejně dlouhé (na některých novodobých tabulích je prostřední nožička u E kratší).

Snellen samozřejmě nemohl vytvořit diagnostickou tabuli, na níž by se stále opakovalo písmeno E, neboť by rázem měli všichni jeho pacienti ostříží zrak, 20 / 10. Nicméně si uvědomil, že určitý počet písmen je nutné použít opakovaně – jen tak si mohl být jistý, že nesprávná identifikace písmen ukazuje na zhoršený zrak, nikoli na schopnost uvědomovat si vztahy mezi písmeny v abecedě. Ian Bailey, profesor optometrie a ředitel Kliniky pro pacienty se zhoršeným zrakem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, říká, že není důležité , zda jsou na diagnostické tabuli snadná či obtížněji rozlišitelná písmena. Většina tabulí pracuje pouze s deseti nejjednoduššími písmeny.

V dnešní době se lze setkat s mnoha různými modely pro diagnostické tabule, a ne všechny začínají písmenem E. Neexistuje ostatně žádný objektivní důvod, proč by měly. Většina z nich však toto tradiční pravidlo respektuje. Dr. Stephen C. Milller z Americké asociace pro optometrii je přesvědčen o tom, že převahu tabulí začínajících písmenem E lze vysvětlit touhou výrobců optických zařízení po jednotném přístupu k výrobě.

Jsme tomu jedině rádi. Je přece skvělé vědět, že i když nás zrak jednoho dne zradí, horní řádek na tabuli u očního lékaře přečteme vždycky.

Je to čerpáno z knihy Umějí sloni skákat

Loanne Gouldová ze společnosti Cambridge Instruments vysvětluje, že – na rozdíl od otevřenějších písmen jako L či U – nás písmeno E nutí rozlišovat mezi černou a bílou, což se považuje za za jedno z nejdůležitějších kritérií dobrého zraku.

Kdybychom tuto schopnost neměli, stíraly by se rozdíly mezi písmeny E, B, F, P a mnoha dalšími

Karolína Křižanovská