Vepří

Vepři

Známí v Brně mají králíky, slepice, kahchny a vůbec všechno co má být na vesnici. Nejsou přímo z Brna, ale z asi 10 km od Brna vzdálených Pozořic. Mimo jiné měli v době, kdy jsme k nim přijeli, dva vepře. Přijeli jsme k nim a všechno dobrý, k obědu byly krůtí řízky s bramborami, žádný problém. Po obědě jsme se šli projít. Do šesti jsme se procházeli a prohlíželi si tamější kostel a jiná památná místa (například hřbitov). K večeři byl nějaký pražský chleba, což byl krajíc chleba se šunkou a na něm nějak vyfouklé vejce. Bylo to dobré. Ráno jsme se nasnídali a že nám ukážou jejich zvířata. Je jich pět, táta, matka, dvanáctiletý syn, čtrnáctiletá (hezká) dcera a tehdy tříletý synek Kája. Když jsme byli u prasat, napadlo mě, že si je pohladím. Jediný kdo se mnou v tu chvíli byl, byla sestra a tříletý Kája. Káju nenapadlo nic lepšího, než milým vepříkům otevřít a ti se hned rozeběhli po kůlně. Všichni jsme se snažili dostat ke dveřím, ale do dveří nakoukla matka, přibouchla je a my jsme zůstali s prasaty sami. Za pět minut přišla Kájova matka a již trochu rozzuřená zvířata zahnala do výběhu. Kája tehdy brečel a ještě byl seřezán. Prostě to byl vodvaz ve zvířecí kůži, který fakt neměl chybu.